top of page

Road Trip, day 2 - cesta z Phoenixu do San Diega (Arizona, California)

Druhý den jsme se vypravili do San Diega. Není to náročná cesta, ale je velmi zajímavé sledovat, jak se po cestě z Arizony do Kalifornie okolní poušť mění. Zmizí kaktusy a zůstanou jen nízké keře, aby pak zmizly i ty a v okolí Yumy už jedete jen kolem písku.


Cesta opravdovou písečnou pouští.

Yuma je díky tomu velmi oblíbená u milovníků adrenalinu, protože se v těch písečných dunách dá suprově dovádět na motorkách, buginách a čtyřkolkách. Nás ovšem zaujalo nenápadné místo v poušti, kde se psala historie.


Tím místem je torzo historické „prkenné cesty“ (v originále Plank road) vedoucí přes neustále se měnící písečné duny právě v okolí Yumy, kterou vystavělo přibližně 400 pracovníků, převážně dobrovolníků. A proč? Protože lidé mají v povaze soutěžit. Poté, co Los Angeles získalo právo stát se konečnou stanicí transkontinentální železnice na západě, nechtělo San Diego zůstat pozadu a toužilo se stát alespoň centrem rozvíjející se silniční sítě. A to dříve než Los Angeles. Proto obchodník a stavitel Ed Fletcher přijal výzvu tehdy významných novin Los Angeles Herald Examiner na závod, který měl rozhodnout, která trasa mezi jižní Kalifornií a Phoenixem bude nejlepší. Jestli ze San Diega, nebo LA. Cestu musel zvládnout do 24 hodin. A tak 14. února 1915 začal Fletcher se stavbou dřevěné cesty přes velmi obtížně sjízdné písečné duny, které se mezi San Diegem a Arizonou vyskytují. Po skoro dvou měsících byla práce hotova a Fletcher vyrazil na svou dobrodružnou cestu... a vyhrál. Dokázal do Phoenixu dojet za 19,5 hodiny. Dnes to trvá cca hodin šest. Do dnešních dnů můžeme v těchto místech najít už jen pár fragmentů, které jsou chráněny jako historická památka.


Old Plank Road stará přes sto let. Je neuvěřitelné, že to ještě jakž takž drží pohromadě. Kovové svorky a kolejnice, které trámy držely na místě jsou už dnes zprohýbané a trámy samotné často rozpadlé.

Pak už jsme uháněli dále, protože nás čekalo nádherné San Diego a jeho slavná pláž „Coronado“, kde se u hotelu „Hotel del Coronado“ zase psala historie filmová. Samotný hotel je velmi cenná historická památka, protože byl postaven roku 1888. V té době ohromoval třeba tím, že byl plně vybaven elektrickými světly. Brzy se stal velmi oblíbenou destinací pro Hollywoodské hvězdy, čímž je prý i doteď. Navíc, v roce 1959 se zde natáčela proslulá komedie „Někdo to rád horké“ (Some like it hot) s Marilyn Monroe, Jackem Lemmonem a Tonym Curtisem. Kdo by to neznal. Čekal nás tam západ slunce a tím jsme tedy zakončili druhý den našeho výletu. Osobně máme pláže v San Diegu a kolem něj mnohem raději než ty v LA.



9 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

コメント


bottom of page